dostupná čísla



Karel Hrubý PAVEL KOLÁŘ, Der Poststalinismus: Ideologie und Utopie einer Epoche

Karel Hrubý JIŘÍ SUK, Veřejné záchodky ze zlata. Konflikt mezi komunistickým utopismem a ekonomickou racionalitou v předsrpnovém Československu

Karel Hrubý O všedním životě v „socialismu“. Jaká byla komunistická diktatura?

Studie se zamýšlí nad metodou a výkladem klíčových pojmů, s nimiž pracují Michal Pullmann a někteří jiní mladší historici při studiu dějin komunismu. Jejich východiskem je přesvědčení, že dosavadní výklady o komunistické diktatuře jsou jednostranné, neboť stavějí do binárního protikladu všemocný režim a bezbrannou společnost. Naproti tomu se snaží vysvětlit dlouholeté trvání režimu souhlasem obyvatelstva, čímž systém se stává participativní diktaturou. Část spoluodpovědnosti je tak přenesena na „společnost“, která je pojímána nediferencovaně jako homogenní celek. Objektem jejich studia je však pouze ta část společnosti, která se projevuje ve veřejném horizontu aktivně. Jiné části společnosti, které byly z účasti na autoritativním diskurzu vyřazeny či samy na účast v něm rezignovaly, nejsou v diskurzu a tedy ani v obrazu všedního dne zastoupeny. Jejich metoda podle autora vede jen k dílčím poznatkům závěrečného období, izolovaného z proudu historie, z jejichž úzké základny je kritika totalitárního modelu neúměrná a nepřesvědčivá.

Karel Hrubý Přerod komunistické víry mladých intelektuálů: Mlynář, Pelikán, Kosík, Kalivoda, Klíma, Kundera, Kohout, Vaculík

Článek se pokouší o objasnění motivů, mentality a postojů některých mladých intelektuálů, filozofů, literátů a politických teoretiků, kteří původně nekriticky přijali stalinský komunismus, ale během 60. let došli k jeho kritickému přehodnocení. Jejich politická víra se změnila a angažovaně i zasáhli do očistného procesu „pražského jara“. Zároveň sleduje proměnu morálních kritérií, která u nich probíhala zejména po roce 1956. Jejich celoživotní filozofické či umělecké dílo, které podléhá jiným kritériím, tu analyzováno není. Metodicky vychází z jejich osobních svědectví o životě v dogmatu a konfrontuje je s jejich pozdějšími názorovými a hodnotovými proměnami.