dostupná čísla



Markéta Křížová Kulturní transfery (nejen) na koloniální hranici nového světa

Pohraniční oblasti koloniálních říší se nabízí jako takřka ideální prostor pro studium obousměrných kulturních transferů. Předkládaný článek zkoumá možnosti a také meze studia kulturních transferů a tzv. provázaných dějin entangled history/histoire croisée na příkladu jezuitských misií na hranici španělských kolonií v Americe, zvláště na severním pomezí místokrálovství Nové Španělsko (dnešní Mexiko a Střední Amerika). V historiografii byly jezuitské texty tradičně využívány především pro ilustraci narativů pokroků evropské kolonizace do vnitrozemí Nového Světa. Avšak přestože jsou tato svědectví psána evropskou optikou, lze je využít také k analýze domorodého pohledu na kolonizační proces a role misionářů jako prostředkovatelů v rovině materiální i duchovní kultury. Je důležité, že kultura, s níž byli domorodci konfrontováni, nebyla homogenní, neboť mnoho misionářů v periferních oblastech nebylo Španěly.

Markéta Křížová Strava svinská, pokrm a dar boží. Úvaha o kulturních transferech na okraji atlantického prostoru

Studie se soustředí na problém nepřímých kulturních transferů v atlantickém prostoru v raně novověkém období, zejména na transfery ve sféře materiální kultury (kulinární praktiky) a jejich širší důsledky. Jako případovou studii představuje autorka zavádění brambor v zemích České Koruny v osmnáctém století. Dalším cílem studie je prověřit využitelnost konceptů původně navržených pro popis kulturních transferů v mimoevropských regionech (transkulturace, kontaktní zóna, kreolizace) pro studium kulturních přenosů v jiných oblastech než těch, které se vyznačovaly bezprostředním střetem kultur v průběhu konkvisty a kolonizace zámořských oblastí. Hlavním cílem textu je vyzdvihnout fakt, že „velká hranice“ raně novověké globální proměny kultur a životních stylů zasáhla i zjevně okrajové oblasti střední Evropy.