dostupná čísla



Jitka Komendová Jazyky a společenství v Rusku 15.–18. století

Cílem tohoto článku je rozšířit a upřesnit kulturní a sociální dějiny ruského jazyka, prezentované Peterem Burkem v jeho knize Jazyky a společenství v raně novověké Evropě. Hlavní důraz je kladen na jazykové spory, které provázely překlady liturgických textů a ortografickou reformu. Tyto události Burke zcela opomíjí, a to přesto, že jejich dopad na společnost jako celek jasně ukazuje, že dokonce i v kontextu Burkeho důrazu na celoevropské problémy mají daleko k označení za regionální nebo marginální. Autorka také pokládá za nezbytné důkladně reinterpretovat vztah mezi ruským jazykem a církevní slovanštinou, který Burke poněkud nepřesně pokládá za analogický vztahu vernakulárních jazyků a latiny v západní a střední Evropě.

Jitka Komendová ALEXANDR KULIK (ed.), Istorija jevrejskogo naroda v Rossii, díl 1: Ot drevnosti do ranněgo Novogo vremeni

Jitka Komendová ANDREJ L’VOVIČ JURGANOV, Ubit’ besa. Put’ ot Sredněvekovja k Novomu vremeni

Jitka Komendová Ruská medievistika sovětského období jako badatelský problém

Článek se zabývá současným ruským výzkumem ruské medievistiky za sovětské éry. Historici z ruských medievistických studií se museli ve dvacátém století vyrovnávat s represemi, které co do rozsahu, časové délky a intenzity nezažily žádní historici v jiné evropské zemi té doby. Je tedy pochopitelné, že badatelé nyní sledují minulost vlastního oboru především jako dějiny represí. I když je zvenčí tento obrázek potlačovaného výzkumu (zvláště co se týkalo historiků a jejich oboru obecně), stejně jako obětí totalitního režimu, v mnoha ohledech správný, nutí nás to k náhledu, že nejen ideologové zneužívali témata z minulosti, ale též mnozí badatelé sami, kteří tak vycházeli vstříc „společenské objednávce” a aktivně participovali na disciplinaci vlastního oboru. Těmto zásadním otázkám se však ruská historiografie dosud nepostavila tak, jak by si zasloužily.

Jitka Komendová VALERIJ BORISOVIČ PERCHAVKO, Torgovyj mir sredněvekovoj Rusi

Jitka Komendová ARON JAKOVLEVIČ GUREVIČ, Istorija – něskončajemyj spor. Medievistika i skandinavistika: Stat’ji raznych lět

Jitka Komendová VLADIMIR NIKOLAJEVIČ RUDAKOV, Mongolo-tatary glazami drevněrusskich knižnikov serediny XIII–XV vv.; ROBERT URBAŃSKI, Tartarorum gens brutalis

Jitka Komendová JULIJA JEVGEŇJEVNA ARNAUTOVA, Kolduny i svjatyje: Antropologija bolezni v srednije veka

Jitka Komendová Ženy středověké Rusi. Možnosti a limity ruské gender history

Článek pojednává o jednom ze směrů v soudobé ruské historiografii – gender historii, specificky pak o gender historii středověké Rusi. Pramenná základna pro výzkum genderových aspektů ruské společnosti do 15. století má specifický charakter a je daleko méně rozsáhlá a různorodá než materiály pocházející z katolické části Evropy, což znamená, že mnohé problémy, které budí zájem historiografie na Západě, jsou v Rusku neřešitelné. Jakkoli mezi ruskými akademiky, podobně jako mezi jejich západními kolegy, probíhá intenzivní diskuse o gender historii, výzkum sám bývá zúžen na dějiny žen (women's history, istorichesaya feminologiya). Nadměrné zaměření výzkumu na ženská témata se projevuje nejen ve vztahu k jejich mužským protějškům, ale i v jisté izolaci od dalšího výzkumu dějin středověké Rusi. Ruská gender historie je nyní výrazně orientována na diachronní aspekty a studium individuálních izolovaných témat v průběhu velmi dlouhých časových úseků, někdy dokonce tisíciletí. Jeden z hlavních úkolů soudobé genderově orientované medievalistiky je tudíž věnovat větší pozornost synchronním aspektům, tj. integraci genderových témat do obrazu konkrétní epochy se všemi jejími specifickými kulturními a sociálními rysy a myšlenkovým klimatem.