dostupná čísla



Veronika Čapská, Lucie Storchová Transkulturalita místo národní mytologie? Historický výzkum procesů kulturní výměny

Studie poskytuje kritický přehled vývoje teoretických a metodologických diskusí posledních třiceti let. Autorky chápou termín “relační dějiny” jako zastřešující pro široké spektrum přístupů, jež analyzují transfery, interakce, propojení a interdependence historických fenoménů a sdílí ambici překonat národní interpretační rámce. Studie ukazuje, že metodologické debaty jsou stále často ukotveny v národních kontextech (lze zmínit např. Francouzko-německou debatu o kulturním transferu a histoire croisée nebo anglofonní upřednostňování tzv. konceptu transnacionalismu, jenž sám odkazuje k ideji národa). Autorky spatřují příležitosti k reflektivnímu výzkumu a více analyticky pojatým přístupům v systematickém překračování hranic a intenzivní spolupráci relačních dějin s jinými disciplínami.

Lucie Storchová JIŘÍ HUTEČKA, Muži proti ohni. Motivace, morálka a mužnost českých vojáků Velké války 1914–1918

Lucie Storchová PETRA KOŠŤÁLOVÁ (ed.), Šimon Polský, Putování 1608–1618. Cestopis a kroniky arménského poutníka

Lucie Storchová ELSBETH BÖSL, ANNE KLEIN, ANNE WALDSCHMIDT (eds.), Disability History. Konstruktionen von Behinderung in der Geschichte. Eine Einführung

Lucie Storchová VERONIKA ČAPSKÁ, VERONIKA MARKOVÁ (edd.), Gabriela Sobková z Kornic, provdaná ze Spens-Booden, Deníkové rodinné záznamy (1785–1808)

Lucie Storchová PAVEL HIML, Zrození vagabunda. Neusedlí lidé v Čechách 17. a 18. století

Lucie Storchová „Z našich neúplných těl vytryskovala chuť k práci“. Gender, normalita a produktivita v autobiografickém psaní prvorepublikových „bezrukých zázraků“

Ve studii se rozebírají způsoby, jimiž bezrucí performeři (tzv. „bezruké zázraky“) vystupující v Československu v období doznívající kultury freak shows produkovali svá autobiografická „já“. Zásadní jsou z tohoto hlediska především životopisná vyprávění a další texty „příkladného podnikatele a self-made-mana“ Františka Filipa (1904–1957). Tzv. „Bezruký Frantík“ proslul díky svým představením pro školy, v jejichž rámci vštěpoval dětskému publiku – s odkazem na vlastní „životní boj“, své postoje a příkladné aktivity svého „defektního“ těla – republikánskou občanskou zdatnost a kapitalistickou etiku práce. Autorka vychází z diskusí současné dis/ability history, především z konceptu tzv. intersekcionality, který poukazuje na konstruovanou povahu kategorií typu „postižení“ a na spolupůsobení konkrétních diskursů při produkci ab/normality. Rozbor ukazuje, že roli rámce pro zaujímání subjektových pozic sehrály republikanismus a liberální kapitalismus, na něž se napojila imaginace občanské zdatnosti a povinně zdatného a produktivního těla, přičemž aktivita na všech těchto rovinách byla propojena rovněž s (hetero)normativní maskulinitou. Konkrétně autorka odpovídá na následující otázky: Jaké diferenční kategorie se při artikulacích „já“ v autobiografiích nejvíc prosazovaly? Dis/aktivovaly v procesu utváření významů jedny druhé, případně které a jak? Jak se v nich produkovalo autorské „já“ i samotné odlišné tělo? Pomocí jakých rétorik bylo odlišné tělo vizualizováno na doprovodných fotografiích? Jak se protínání diferenčních diskursů promítlo do představ autorů o společenském těle a sociální politice státu? Lze tyto strategie interpretovat jako formu splývání s majoritou?

Kateřina Kolářová, Lucie Storchová „Tělesná jinakost“ jako kategorie historické analýzy

Soubor textů, prezentovaný v tomto tematickém bloku, zavádí jako kategorie historické analýzy tělesnou jinakost a postižení. V úvodníku se vymezujeme proti tzv. minoritizujícímu pohledu na postižení a stavíme se za přístup, který ukazuje postižení jako hmotný výsledek systému moci/vědění a historického procesu normalizace. Zde otištěné texty byly původně představeny na konferenci Reprezentace odlišného těla v interdisciplinární perspektivě (6. až 7. října 2010). Jejím cílem bylo diskutovat analytický potenciál „postižení“ a podnítit zájem o historickou analýzu a výzkum na poli disability history. Na studentské a doktorandské fórum navazovala mezinárodní konference Cripping Neoliberalism: Interdisciplinary Perspectives on Governing and Imagining Dis/Ability and Bodily Difference (8. až 9. října 2010) – přičemž obě sympozia byla zorganizována za podpory Fakulty humanitních studií UK a Filosofického ústavu AV ČR.

Lucie Storchová RADMILA ŠVAŘÍČKOVÁ SLABÁKOVÁ, JITKA KOHOUTOVÁ, RADMILA PAVLÍČKOVÁ, JIŘÍ HUTEČKA (edd.), Kontrukce maskulinnní identity v minulosti a současnosti. Koncepty, metody, perspektivy

Lucie Storchová Kreativní melanchthonismus. K limitům výzkumu kulturní výměny na příkladu univerzitního humanismu ve 2. polovině 16. století

Studie se zabývá tím, co mohlo být – navzdory přesvědčivé pramenné evidenci – příčinou nízkého zájmu starších českých badatelů o specifický případ kulturní výměny, která probíhala po polovině 16. století mezi českými učenci a prostředím německých luteránských univerzit. Jednalo se o transmisi přírodní filosofie Philippa Melanchthona a její přizpůsobením novým kulturním podmínkám, a to především v okruhu pražské utrakvistické univerzity. Autorka poukazuje na různé kulturní a ideologické faktory, které mohly oslabit reprezentace kulturní výměny v historiografii 19. a 20. století. Humanistická učenost byla chápána jako kulturní hodnota, čeští nacionalističtí historikové se však obtížně smiřovali s představou „civilizační mise“ z německého území a raději se soustřeďovali na italské vazby. Svou roli mohly dále sehrát také faktory náboženské, snaha zakrýt různé formy „trivializace“, stejně jako samotný moderní systém vědních oborů a jejich představy o „vhodným“ pramenech, které neodpovídají formám vědění ani medialitě kulturní výměny v raném novověku.