dostupná čísla



Petr Maťa Nad knihou Václava Bůžka o Ferdinandovi Tyrolském a české šlechtě

Autor se zabývá nedávnou, v češtině a němčině publikovanou, monografií Václava Bůžka, věnovanou stykům české aristokracie a habsburského dvora v 16. století. Václav Bůžek shromáždil značný pramenný materiál a shrnul dosavadní poznatky. Nicméně autor kritického zamyšlení nalézá v knize nedostatky, které ji oslabují. Na jednu stranu je to málo kritická práce s prameny, které dokazují přítomnost šlechty z českých zemí na habsburských dvorech (nesprávné čtení, faktické chyby v identifikaci, nejasná kritéria), a na druhou stranu problematický rámec samotné analýzy dvorních rituálů, založené na současném výzkumu politických rituálů v raném novověku s neplatnými referencemi, díky čemuž postrádá formálně metodologické jištění práce harmonii v práci s citovanými prameny a částečně i v rozporu s nimi. Problematickou je také stylistická podoba práce, kombinující bezobsažné odborně znějící konstrukce s psychologizováním a místy i bizarní beletrizací popisovaných faktů, což často vede k nejasné argumentaci.

Petr Maťa ALESSANDRO CATALANO, La Boemia e la riconquista delle coscienze. Ernst Adalbert von Harrach e la controriforma in Europa centrale (1620–1667)

Petr Maťa Obranný spolek českých stavů z roku 1547. Poznámky k chronologii, právní terminologii a logice stavovského hnutí

Článek uvádí na pravou míru omyly tradované v souvislosti s neúspěšnou revoltou českých stavů 1547 a týkající se označení a interpretace jejích dvou ústředních dokumentů: ustavující písemnosti stavovského obranného spolku z 15. února, postupně zpečetěné téměř dvěma tisícovkami stavovských osob, a anonymních stížných článků z druhé poloviny března, navrhujících ústavní změny a omezujících královskou prerogativu. V literatuře byl název první z písemností – přátelské snešení (amicable compact) – omylem přenesen na druhý dokument. V nejnovějších interpretacích jsou oba dokumenty opakovaně zaměňovány a logika celého hnutí zkreslena. Studie rozebírá dobová označení, formální a materiální podobu a právní význam obou dokumentů, jakož i precedenty stavovského spolku v poděbradské a jagellonské době. Přináší tak nový pohled na spolek jako takový, který je třeba chápat nikoli jako volné sdružení osob adresně podporujících veřejně deklarované politické cíle, nýbrž jako aktivizační a legitimizační platformu stavovského odboje a ochranný nástroj svých signatářů, smluvně zavázaných ke vzájemné ochraně. Vyjednávání mezi králem a stavy o existenci spolku a jeho ustavující písemnost bylo proto sporem o legalitu celého stavovského hnutí.