dostupná čísla



Radmila Švaříčková-Slabáková O paměti, historii, vědomí a nevědomí. Současná bádání v paměťových studiích

Článek rozebírá současná bádání v paměťových studiích, zejména na příkladu anglosaského a francouzského dějepisectví. Nejprve sleduje přínos několika generací paměťových studií a nabízí krátké srovnání s českou historiografií paměti. Poté přináší příklady odlišných přístupů ke dvěma klíčovým konceptům – paměti a dějinám, a rozebírá jejich vztah v Norových Les Lieux de Mémoire a Halbwachsových studiích o paměti. Individuální a kolektivní paměť a jejich možné interpretaci jsou pojednány s ohledem na psychologický přístup k paměti a významu nevědomí pro historiky, na základě prací C. G. Junga, A. Toynbeeho, L. Passeriniho a V. de Gaulejac. Článek uzavírá rozbor současného výzkumu oral history a podotýká, že se bádání studií kolektivní paměti a oral history proměňují, což je výzvou pro původní klíčové koncepty oral history – studium individuální paměti a individuálního rozpomínání.

Radmila Švaříčková-Slabáková Pár úvah nad X. sjezdem českých historiků v Ostravě

Autorka předkládá výrazně subjektivní pohled na X. sjezd českých historiků, který se konal ve dnech 14. až 16. září 2011 v Ostravě. Hodnotí jeho limity a přínosy ve vztahu k předchozím kongresům českých historiků a v kontextu soudobé zahraniční historiografie a jejích hlavních metodologických trendů.

Radmila Švaříčková Slabáková VÁCLAV GRUBHOFFER, Pod závojem smrti. Poslední věci Schwarzenbergů v letech 1732–1914

Radmila Švaříčková Slabáková Pamatování emocí v egodokumentech. Několik postřehů z kognitivní psychologie a neurovědy

Cílem této studie je problematizovat otázku vztahu mezi emocemi a pamětí v ego-dokumentech. Ego-dokumenty (materiály osobní povahy), jako paměti, deníky, autobiografie, jsou tradičně vnímány jako žánry, jež umožňují dostat se přímo k emocím lidí v minulosti. Ovšem – co se děje s emocí mezi momentem zakoušení a momentem psaní? Studie se pokouší najít na tuto otázku odpověď, opírajíc se o nejnovější výzkumy kognitivní psychologie a neurovědy. Přináší přehled této vysoce disparátní oblasti bádání, z níž se zaměřuje především na oblast zábleskové paměti (flashbulb memory) a „fading affect bias“ (emoční zkreslení). Ve druhé části studie ukazuje, že pro dějiny emocí mohou být zvláště užitečné kognitivní teorie zhodnocení emocí, které popírají status emocí jakožto čistě fyzických vzruchů a uvažují o rekonstruktivní povaze vzpomínaných emocí. Přestože zkoumání vztahu paměti a emocí v psychologii a neurovědě se sotva shodlo na stejném výsledku, výzkumy ukázaly, že vzpomínané emoce nemohou být chápány jako „zrcadla duše“, upřímné a neměnné. Na druhé straně mohou být podobné výzkumy empirických věd pro dějiny emocí, zaměřující se primárně na stadium sociálních praktik, schémat a norem, inspirativní tím, že obrátí jejich pozornost na skutečné žité zkušenosti.