dostupná čísla



Jakub Rákosník MILOŠ HAVELKA, Ideje – dějiny – společnost. Studie k historické sociologii vědění

Jakub Rákosník LENKA KALINOVÁ, Společenské proměny v čase socialistického experimentu – K sociálním dějinám v letech 1945–1969

Jakub Rákosník Dlouhá 30. léta (1929–1945). Konceptuální přístupy k transformaci modernity

Studie se zabývá tezí o dlouhých 30. letech. Teorie modernity určuje oddělené fáze modernity. Období 1929–1945 bylo kulminací organizované modernity, která do jisté míry následovala liberální modernitu 19. století. Tento transformační proces začal v poslední třetině 19. století a dosáhl vrcholu s krachem na burze a druhou světovou válkou. Z tohoto hlediska představovalo období 1929–1945 základ poválečného univerzalistického sociálního státu a smíšené ekonomie. Klíčovými procesy bylo zvýšení státních intervencí do hospodářství a podpora sociálních práv jako následek zkušenosti s masovou nezaměstnaností a válečným kolektivismem.

Jakub Rákosník Teorie sociálního státu v soudobé historiografii

Tento článek se zaměřuje na teorii sociálního státu a její využití v historickém výzkumu. První část pojednává o dvou klasických interpretačních přístupech užívaných v sociologii, systémové teorii a teorii konfliktu a také jejich hlavních nedostatcích. Přístup systémové teorie k interpretaci sociálního státu se projevuje svou závislostí na metanarativním porozumění historii, jak ukazují zastánci vývoje. Sociální stát je tak především chápán jako nutný důsledek modernizace společnosti. Na druhé straně výhodou tohoto přístupu je snaha dosáhnout universalistického pojetí historické interpretace, zahrnující praktiky různých kultur na celém světě. Teorie konfliktu efektivně popisuje boj a napětí uvnitř společnosti, jejichž důsledkem může být dosažení uznání základních společenských práv. Na druhé straně má sklon k podcenění systémových faktorů, které nejsou spojeny s agregací zájmů a jejich reprezentací v sociálním systému. Nové interpretační trendy v sociální historiografii, zvláště gender historie, studium governmentality a diskursivní analýza ukazují na nedostatky těchto tradičních přístupů. Jakkoli mají k dispozici velký kritický potenciál a jsou schopny vznášet opomíjené otázky historie sociálních států, nenabízejí tyto přístupy základ pro stejně široce komparativní historický výzkum v systémové teorii nebo teorii konfliktů.

Jakub Rákosník MICHAEL WÖGERBAUER, PETR PÍŠA, PETR ŠÁMAL, PAVEL JANÁČEK a kol.: V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře 1749–2014

Jakub Rákosník OTA KONRÁD, RUDOLF KUČERA, Cesty z apokalypsy. Fyzické násilí v pádu a obnově střední Evropy 1914–1922

Jakub Rákosník KAMIL ČINÁTL, JAN MERVART, JAROSLAV NAJBERT (edd.), Podoby československé normalizace: dějiny v diskusi

Michal Pullmann, Jakub Rákosník „Dělnická třída“ v moderní sociální historiografii

Současné historické debaty o formování tříd a kolektivních identit v moderních společnostech poukazují k důležitosti analytické kategorie třídy. Esej představuje různé přístupy ke kategorii třídy v moderním historiografii – založené na rozrůznění a polarizaci společenských struktur (J. Kocka), třídní zkušenosti a povědomí (E. P. Thompson), třídním diskursu (G. Stedman Jones), „imaginární instituci společnosti“ (P. Joyce). Na těchto přístupech ukážeme různé cesty historického vysvětlení vzniku tříd, abychom ocenili vytváření a diferenciaci normativních vzorců, které umožnily aktérům určit utrpení jako sociální fenomén a otevřely nové boje za uznání.

Jakub Rákosník VÁCLAV KAŠKA. Neukáznění a neangažovaní: Disciplinace členů KSČ v letech 1948–1952; JAROMÍR MRŇKA, Svéhlavá periferie: Každodennost diktatury KSČ na příkladu Šumperska a Zábřežska v letech 1945-1960

Jakub Rákosník JAKUB S. BENEŠ, Workers and Nationalism: Czech and German Social Democracy in Habsburg Austria, 1890–1918