dostupná čísla



Kateřina Kolářová JANA CVIKOVÁ, JANA JURÁŇOVÁ, L’UBICA KOBOVÁ (edd.), Histórie žien. Aspekty písania a čítania

Kateřina Kolářová, Lucie Storchová „Tělesná jinakost“ jako kategorie historické analýzy

Soubor textů, prezentovaný v tomto tematickém bloku, zavádí jako kategorie historické analýzy tělesnou jinakost a postižení. V úvodníku se vymezujeme proti tzv. minoritizujícímu pohledu na postižení a stavíme se za přístup, který ukazuje postižení jako hmotný výsledek systému moci/vědění a historického procesu normalizace. Zde otištěné texty byly původně představeny na konferenci Reprezentace odlišného těla v interdisciplinární perspektivě (6. až 7. října 2010). Jejím cílem bylo diskutovat analytický potenciál „postižení“ a podnítit zájem o historickou analýzu a výzkum na poli disability history. Na studentské a doktorandské fórum navazovala mezinárodní konference Cripping Neoliberalism: Interdisciplinary Perspectives on Governing and Imagining Dis/Ability and Bodily Difference (8. až 9. října 2010) – přičemž obě sympozia byla zorganizována za podpory Fakulty humanitních studií UK a Filosofického ústavu AV ČR.

Kateřina Kolářová „Historie jednoho šťastného manželství“. Rehabilitovaná jinakost, normativní identity Havelocka Ellise a jejich konstitutivní „druhé“

Tato studie se zabývá otázkami diskurzivního utváření genealogie sexuální deviace a abnormality, které závisí na tělesných metaforách stejně jako na duševní odlišnosti. Abychom se nespoléhali jen na protetické chápání genderové, sexuální a tělesně duševní jinakosti, navrhujeme čtení vycházející z analýzy intersekce, zdůrazňující vzájemné provázání kategorií gender, sexualita a postižení. Vracíme se k autobiografii Havelocka Ellise, zakladatele britské sexuologie, abychom probrali úlohu tělesných jinakostí, které slouží při konstrukci reprezentace šťastného a naplněného manželství, a zároveň vyzrazují, že byla Ellisova žena lesba. Domnívám se, že skrze diskuzivní rámec (ne)způsobilosti a tělesných jinakostí lze tento zdánlivě nepřekonatelný konflikt překonat a zkonstruovat narativ manželství. Závěrem se věnuji diskurzivní figuře rehabilitace (genderových, sexuálních, ale i tělesně duševních odlišností) pro její konstitutivní roli v performanci hegemonické maskulinity/hegemonických maskulinit.